Červen 2012

Melancholia (2011) – Děsivě krásný film o konci světa

24. června 2012 v 15:18 | Anitta |  Recenze

Drama / Sci-Fi

Dánsko / Švédsko / Francie / Německo, 2011, 136 min


Po ne příliš úspěšném sci-fi snímku "2012" režiséra Rolanda Emmericha, který se zabývá otázkou mayského proroctví o konci světa, se minulé léto v kinech objevil žánrově i tematicky stejně laděný film Melancholia. Autorem je dánský režisér Lars von Trier (Antikrist, Dogville, Tanec v temnotách), specialista na drama s mrazivým a hypnotickým dějem. Vychází z hojně diskutovaného tvrzení o blížícím se konci světa, které proniklo nejen do filmografie, ale objevuje se například i v hudbě a zabývá se jím řada spisovatelů.

Úvahy o konci světa vychází ze záznamů mayské civilizace a jsou odvozeny od faktu, že mayský kalendář údajně končí datem 21. prosince 2012. Jak už jsem prozradila, toto tajemné datum se rozhodl použít ve snímku Melancholia také režisér Lars von Trier. Nečekejte však ohranou novodobou sci-fi plnou počítačových efektů. Úkolem Melancholie nebylo vytvořit děsuplnou atmosféru plnou ječících hrdinů, ale předat divákům Trierovu zkušenost a pohled, jakým vnímá svět on sám.

Nápad natočit Melancholii se Trierovi zrodil v hlavě během jedné z návštěv svého psychoterapeuta, kde mu bylo řečeno, že lidé s depresivními poruchami mají tendenci zvládat kritické situace lépe než lidé zdraví a psychicky vyrovnaní. Příběh dvou sester Justine (Kirsten Dunst - Marie Antoinetta, Spider Man) a Claire (Charlotte Gainsbourg - Antikrist), z nichž jedna (Justine) trpí těžkou depresí a utápí se v obavách a ta druhá (Claire) se jí snaží podat pomocnou ruku, přesně odráží Trierovu zkušenosti. O jedné ne příliš vydařené noci, kdy se Justin vdává, se na obloze objevuje záhadná planeta. Ta se má v nejbližší době srazit se Zemí. Zhroucená Justine ztrácí chuť žít a její obavy ze srážky stále rostou. Jakmile se však zánik Země definitivně potvrdí a lidé se připravují na nejhorší, je to právě Justine, která pomáhá svoji sestře Claire udržet se na nohou.
Film protkává od začátku do konce děsivě mrazivá atmosféra, kterou Trier úžasně vykresluje zvoleným prostředím a hudbou. Nejsou to jen slova, která obohacují film houstnoucí atmosférou. Velkou roli zde hrají hlavně samotné pohyby, gesta a výrazy ve tvářích hlavních postav. Přiznávám, že jsem se zprvu obávala, jak si s hlavní rolí poradí Kirsten Dunst, kterou zná většina z nás jako tu "otravně uječenou holku ze Spider Mana. Teď mohu říct, že si poradila skvěle a nedovedu si představit nikoho, komu by role seděla více. S hereckým obsazením se Trier trefil rozhodně do černého.

Nutno podotknout, že stejně tak jako u Trierova Antikrista není film zcela vhodný pro slabší povahy. Ovšem nemáte-li strach z pořádně mrazivého a až děsivě krásného filmu o konci světa, bude se vám Melancholia rozhodně líbit.

Hodnocení: 90%