Srpen 2011

Mňauuu - aneb už zase fotím kočky

25. srpna 2011 v 19:55 | An!tta
Jednou větou: Kočky jsou prostě strašně fotogenické.
Tahle je ze zámku Nebílovy.


Jak vyplnit volný čas? Vypni na chvíli počítač a vyzkoušej ruční práce!

22. srpna 2011 v 19:39 | An!tta
Možná jste se nad titulkem článku trochu odtažitě pozastavili a teď jen udiveně kroutíte hlavou nad tím, kdo by se dnes v době, kdy světu jednoznačně dominují počítače, notebooky a všemožné technické vymoženosti, zatěžoval ve volném čase vyšíváním ba dokonce pletením? Možná tě vyvedu z omylu, ale v dnešní době máš v oblasti ručních prací na výběr ze skutečně pestré škály nabídek.
Většina z nás si pod pojmem "ruční práce" představí zejména hobby našich babiček v podobě večerního pletení svetru u televize, což už ovšem dávno neplatí. Stejně tak jako přichází vymoženosti technické, na trhu se předhánějí stále lepší a lepší novinky, které spolehlivě podpoří tvoji kreativitu. Kromě krásných výrobků ti odměnou za vytrvalost bude také skvělé odreagování.
Vybrala jsem dva zajímavé způsoby, jak si zhotovit originální šperky. V dnešní době jsou obě metody značně oblíbené, materiál k výrobě tedy seženeš poměrně snadno. A že nemáš talent? Nepodceňuj se, jak se říká, žádný učený z nebe nespadl! Chce to trochu trpělivosti a cviku, po čase tě výsledky určitě překvapí.
Výrobky z Fima
Fimo je polymerová modelovací hmota, ze které lze vyrobit prakticky cokoliv. S touto "plastelínou" si můžeš vymodelovat vlastní jedinečné náušnice, náhrdelník nebo třeba klasické figurky. Tuto kouzelnou hmotu seženeš v lepších papírnictvích nebo v uměleckých potřebách. Prodává se po kostičkách (cena jedné kostky se pohybuje přibližně od 38 do 60 korun). Jednotlivé barvy Fima můžeš bez problému míchat a získat tak zcela nový odstín. K dostání jsou také pomůcky pro modelování.
Budeš potřebovat:
  • modelovací hmotu Fimo
  • podložku (pozor, hmota mírně barví)
  • troubu (o pomoc případně požádej starší sourozence nebo rodiče)
Na internetu najdeš spoustu návodů, jak si při zhotovování jednotlivých výrobků správně počínat. Hotový výrobek dej nakonec na půl hodiny upéct do trouby předehřáté na 110 stupňů a tradá - máme hotovo!
Pořídit si eventuálně můžeš také knížku s návody, která ti práci s Fimo hmotou jistě usnadní.
Tip: Hrátky s FIMO hmotou (Brýdová Monika), Fimo - šperky z polymerové hmoty (Nemravová Petra)

Ozdoby z korálků
Čím dál tím oblíbenější se stává výroba zvířátek z korálků. Pro začátek můžeš vyzkoušet výrobu šperků, která bývá obvykle o něco jednodušší. Až získáš trochu cviku, můžeš se postupně začít pouštět i do složitějších výtvorů.
Budeš potřebovat:
  • korálky
  • nylonový vlasec (0,3 mm, může být i slabší)
  • kleště
  • nůžky
Postup u některých výrobků se může zdát zprvu velmi složitý, ale jakmile si práci s korálky trochu osvojíš, uvidíš, že to nakonec není až zas taková dřina. Opět existuje nespočetné množství návodů - a to ať už na internetu, či v knížkách.
Tip: Zvířátka z korálků (Koch Sabine)
Nadchly tě tyto ruční práce? Tak hurá směle do díla! Nezapomeň, že třeba se právě zrovna v tobě skrývá skvělý talent.

Úvodní scéna (Vzkaz v láhvi)

21. srpna 2011 v 0:00 | An!tta
Když mi bylo dvanáct let, moje knihovnička praskala ve švech vinou všemožných dívčích románků, které jsem v té době hltala jeden za druhým. K srdci mi přirostly zvláště knížky od britské autorky Cathy Cassidy. Knížku "Driftwood" (Vzkaz v láhvi) znám skoro nazpaměť. Ve čtrnácti jsem k ní pak napsala vlastní scénář pro film. V šestnácti jsem se ho přepsala do elektronické podoby a nyní na něm provádím finální úpravy. Scénář bude mít nejspíš 23 částí a ráda bych ho během následujících dvanácti měsíců dotáhla do konce.

Vzkaz v láhvi

(Driftwood, 2004, Cathy Cassidy)
Scénář k filmu, 2011, Anitta
Autorem celého příběhu je Cathy Cassidy, děj filmu je podle knihy Vzkaz v láhvi, toto je pouze zkušební amatérský scénář, s poupraveným dějem pro film!
Upozornění: Paul musí mít v každé scéně dlouhý rukáv!
ÚVOD
Hudba:
Road To Home - Amy McDonalds
Hrají:
Paul Slater - Kluk s klidnou povahou
Joey Donnovanová - bláznivě oblečená, blonďaté vlasy s barevnými proužky má svázané do dvou culíků.
Vedlejší role:
Paní Donnovanová - Eva
Pan Donnovan - Jed
(Donnovanovi si adoptují Paula, v první scéně ho vezou domů.)

Příběh toaletního papíru: Jak to vidí Pepa

19. srpna 2011 v 13:16 | An!tta |  Na téma
Krátká povídka na téma týdne pro všechny ztřeštěné čtenáře ;-)

Jak to vidí Pepa

Nikdy nepochopím tlustou paní Vavrovou, která v jednom kuse mele o tom, jak děsně lituje toho, že se nemohla narodit jako ztělesnění ideálu krásy a dát se na dráhu supermodelky. Nerozumím ani tomu chlapíkovi odvedle, co si k paní Vavrový sem tam zaskočí poklábosit u kafe a neustále si přitom stěžuje, že kdyby mohl narodil by se v bohatý americký rodině, utápěl by se v těch svých "doláčích" a nemusel by teď nervózně jako přepočítávat svůj mizernej truhlářskej výdělek v poloprázdým prasátku, který kdyby mohlo, začalo by se chudák celý svíjet hlady. Nejdou mi do hlavy ani žalostný nářky ulepený mouchy na záchodovým prkýnku. Copak si nikdo neuvědomujete, jak krásnej život vlastně máte? Poněvadž narodit se jako toaleťák je bezkonkurenčně to nejhorší, co vás vůbec může potkat.
Občas na tohle téma vedeme s Vaškem nekonečný debaty. Vašek byl do života obdarován podobně potupnou rolí jako já. V koupelně paní Vavrový zastupuje jednu z nejnezbytnějších potřeb každý domácnosti. Jasně, mnozí z vás to už jistě tuší. Ano, Vašek je záchod.
I když se mnou dokáže plně soucítit a občas mě dokonce i pochlácholí, zbytek času se přede mnou pořád jenom lituje a básní tu o tý svý žumpě ze sousedovic zahrady, jejíž specifická vůně se k nám každej večer line pootevřeným okýnkem. Trochu se hájím, aby si ten trouba laskavě uvědomil, že já taky zrovna nejsem značková voňavka z Paříže, jenže on mi hned nato v obraně začne popisovat, jaký strašný muka si musí prožívat on a že někdo jako má proti němu úplně pohádkovej a navíc krátkej život.
Něco pravdy na tom ale skutečně bude. Mě odloučili od mých kolegů teprve před půl hodinou. Všichni jsme zůstávala opření o zeď v balíčku po šesti vedle Vaška a vyklepaně čekali, až přijde řada právě na jednoho z nás. Nejdřív šel Jáchym - takovej vtipálek to byl. Po Jáchymovi jsem následoval já.
Celýho třesoucího mě ledabyle pohodili na podlahu, jako bych snad byl nějakej starej smradlavej hadr. "Tak si to užij kamaráde," rozloučil se se mnou tehdy naposledy nebohej Jáchym a jako zmuchlanou natrhlou ruličku ho pohřbili v zapáchajícím koši na odpadky. Hrůzou jsem přestal úplně mluvit a jenom jsem otupěle pozoroval zase tu ulepenou mouchu, co tam zuřivě kroužila již několik dobrejch hodin nad Vaškovými útrobami. Modlil jsem se, aby se stal obrovskej zázrak a já odešel ze světa bez většího utrpení. Jenže nepřišel zázrak, přišla malá dcerka paní Vavrový.
Polil mě ledovej pot strachu. Pevně jsem sevřel víčka k sobě a klepal se tam jako malej ratlík. "Tak do toho, Pepo," rejpl si do mě naposledy Vašek, "máš premiéru." Pak už jsem prudce vyletěl ze země a stal se obětí dívčina pevnýho stisku. Měl jsem chuť začít ječet, prosit o milost, kroutit se jako užovka a nevím co dál, jenže pak se stalo něco neobvyklýho. S mírným otřesem jsem dopadl do dívčina batohu vedle barevných pastelek a zubící se barbíny od Mattela. V rychlosti jsem zablekotal cosi na pozdrav a usilovně přemýšlel, co by mohlo následovat.
Naložili nás do auta a dobrý dvě hodiny nás nechali o samotě v kufru. Mezitím jsme se zapovídali s hnědou pastelkou. Nikdy předtím by mě nenapadlo, že toho máme tolik společnýho. Barbína se s opovržením odtáhla do zadní části batohu a pohrdavě o mně vyprávěla červený a žlutý pastelce. Zastavili jsme kdesi na rušným náměstí, a když mě vytáhli z batohu, všiml jsem si, že je to Náchod. Kolem nás se tlačila další spousta lidí a v rukou svírala další moje druhy.
"Připraveni na světový rekord?" křikl jakýsi muž v reklamní kšiltovce před námi, načež lidé začali hlasitě povykovat a zběsile rozmotávat všechny toaleťáky, který byly k mání. A tak se skutečně stal zázrak a já se hrdě táhl několik městem jako papírovej had. Na mě pak napojili celý role dalších mých kolegů. Lidé s úctou přihlíželi a uznale nám tleskali. Trochu na mě cákalo bláto a prášil písek, ovšem ten pocit blaženosti stál za všechny strasti kolem. Do prvních dešťových kapek se lidem podařilo vytvořit hada o délce celejch českejch hranic. Ten chlápek v reklamní kšiltovce nám to pak slavnostně sdělil do mikrofonu a svolal všechny účastníky na závěrečnej přípitek.
Škoda, že jsem toho víc neviděl. Dešťový kapky mě začali postupně rozmáčet a já se rozplýval na kaši. Naposledy jsem pohlédl na hlučnou tlačenici přede mnou. Tak on to byl rekord... A ještě k tomu světovej.
No to by kluci koukali.

Prázdniny bez rodičů: Jak učinit prázdniny nezapomenutelným zážitkem?

19. srpna 2011 v 7:00 | An!tta
Sluníčko, voda, vstávání o poledni a hlavně žádná škola. Takto si většina z nás představuje ideálně strávené prázdniny. Mnozí z vás se jistě chystají s rodiči na chatu nebo k moři, jiní odjíždí za babičkou. Velkým hitem jsou také letní tábory, které ti nabízí efektivně strávit volný čas, něčemu novému se přiučit a poznat nové přátelé. Že jsi ještě nikdy prázdniny bez rodičů nezažil/a a letos se chystáš na tábor poprvé? Neměj obavy, poradím ti, jak se na takové prázdniny připravit, čemu se vyvarovat a jak si úspěšně najít nové kamarády.
Než pojedeš na tábor…
-Do batohu si zabal opravdu jen ty věci, které stojí na seznamu od pořadatelů tábora. Skutečně máš zapotřebí tahat s sebou drahý notebook? Pokud se nejedná o počítačový tábor, věř, že ho tam nebude třeba. Zapomeň na drahé značkové oblečení, raději vsaď na pohodlné tepláky. Nebudeš si pak muset dělat starosti, jakmile se trochu zmažeš.
Nezapomeň si přibalit:
Plavky a pantofle do vody, repelent, opalovací krém a balzám po opalování, krém na ruce, balzám na rty, sluneční brýle, náplasti, sluneční brýle, šampon a mýdlo.
Jak si počínat na táboře:
-Nevolej domů rodičům kvůli každé prkotině. Nezapomeň, že bys je svými nářky mohla jen vystrašit. Pokud se nejedná o nic závažného, pověz o tom nejprve raději někomu z táborových vedoucích nebo zdravotnici.
-Nenech se ovlivnit táborovým šílenstvím podobě barvení vlasů - na to máš času dost. Co budeš dělat, když se ti barvící šampon z vlasů do odjezdu jen tak nevymyje? Rodiče by to jistě moc neocenili a ty je přece nechceš zklamat.
-Nikoho zpočátku neodsuzuj dřív, než ho skutečně poznáš. Když se někdo tváří divně, hned to neznamená, že takový doopravdy je. Může v tom mít prsty nervozita a stydlivost.
-Nestěžuj si na všechno kolem sebe. To, že ti postel připadá příliš tvrdá a jídlo ti vůbec nechutná, ještě neznamená, že tím musíš nutně kazit tábor i ostatním.
-Nevyhýbej se táborovým výletům a diskotékám! Zaprvé poznáš spoustu nových přátel a navíc by ses připravil/a o skvělou zábavu, což by tě pak později mrzelo.
-A co dodat úplně nakonec? Nezapomeň si přibalit dobrou náladu a úsměv na rtech! Uvidíš, jak si tě lidé rychle oblíbí!

Pár letních fotek

15. srpna 2011 v 14:10 | An!tta
Letošní léto jsem se již po druhé podívala do našeho českého nejkrásnějšího města - Českého Krumlova. Přináším malou ochutnávku v podobě zámecké zahrady.


Bělení zubů: Jak si pořídit oslnivý úsměv?

12. srpna 2011 v 14:37 | An!tta
Asi před půl rokem jsem se účastnila jedné žurnalistické soutěže. Jenže seč pátrám po vyhodnocení sebevíc, ještě dosud jsem žádné nenašla. Bylo mi líto tu hodinovou práci psaní a hledání úplně zahodit, proto se s ní podělím tady na blogu. Zároveň přidávám malou anketu na závěr, ve které vám dávám šanci si vybrat téma dalšího článku, který se zde objeví v září.
Anitta
Přiznejme si, že každá z nás určitě nejednou zatoužila po zářivě bílém úsměvu á la hollywoodská hvězda. Nestojí za to se dál trápit, dnes už dávno není bělení zubů jen nesplnitelným snem. Nechat si ho můžeš udělat přímo u svého zubního lékaře. Že nemáš tolik peněz? Možná tě překvapím, ale existuje ještě mnoho dalších způsobů, jak si bílý chrup rychle a účinně obstarat.

Bílý úsměv přírodní cestou
Nebudeš tomu možná věřit, ale už od doby starých Římanů toužili lidé po oslňujícím úsměvu. Několikrát denně si proto potírali zubní sklovinu šťávou z jahod, která skutečně dokáže zoubky pěkně rozjasnit. Otázkou však je, zda tvé zuby nebude šťáva spíše naleptávat. Podle nejrůznějších výzkumů prý k jasnější barvě napomáhá také konzumace jablek, hrušek, okurky, mrkve a celeru. Naopak by ses měla vyhnout kouření, kávě, cole, černému čaji a čokoládě.

Pravidlo správného čištění zubů
K úspěchu nestačí jen konzumace vhodného ovoce, důležité je také pečlivé a pravidelné čištění zubů. Nemusíš si nutně čistit zuby po každém jídle, ale určitě bys jim měla věnovat každé ráno po jídle a večer, než půjdeš spát. Bohatě stačí, když si budeš zuby čistit krouživými pohyby po dobu tří minut. V žádném případě si je nedrhni brutální silou, tvůj proces bělení to rozhodně neurychlí a mohla by sis poškodit zubní sklovinu. Kromě toho je to spolehlivá cesta k tomu, jak si nadělat na dásních spoustu krvácejících ranek. Jestliže toužíš po výraznějších výsledcích, vyplatí se investovat do dražší pasty s bělícím účinkem.

Bělící vychytávky
Čistíš si zuby kvalitní pastou, nekouříš, vyhýbáš se obloukem kávě i černému čaji a podobným "škodlivinám", ale přesto jsi dosud nezaznamenala žádné výsledky? Správná péče o zuby sice napomáhá bělení, ale skutečnost je, že k maximálně zářivému chrupu, tě nikdy nedovede, zejména pokud jsou tvé zuby opravdu výrazně zažloutlé. V takovém případě bude nejlepší, když ke správné péči přizveš ještě speciální pomocníky. Sehnat se dá bělící pudr (např. Bělící pudr na zuby WP Smile), jehož cena se pohybuje okolo sto korun. Používá se namísto obyčejné bělící zubní pasty, obvykle též dvakrát za den. Pokud chceš zoubkům dopřát skutečně opravdový luxus, můžeš také sáhnout po profesionálním stomatologickém bělícím gelu (např. White Pearl - profesionální bělící zubní gel). Je určen pro domácí použití a funguje na stejném principu jako bělení v ordinaci zubního lékaře. Nyní už bude sice potřeba sáhnout po větší části z tvých úspor v prasátku, ale na druhou stranu ušetříš v porovnání s klasickým bělením několik tisíc korun. Cena bělícího gelu se totiž pohybuje okolo pěti stovek.

Bělení přímo pod dohledem stomatologa
Pokud ses nakonec rozhodla pro nejdražší cestu za bílým úsměvem, měla bys také mít představu o tom, co takové bělení vůbec obnáší. Důležitou zásadou je správná a poctivá péče o zuby před i po proceduře. Dobré je rovněž vědět, že bělení není vhodné v případě poškozených zubů a zánětů dásní a nevhodné je také v případě, pokud jsi ještě nedovršila věku šestnácti let. Dále je třeba se rozhodnout, zdali si necháš vybělit zuby přímo v ordinaci nebo si počkáš několik dní a zuby si budeš pravidelně bělit přípravkem, který obdržíš od svého stomatologa.
V prvním případě trvá celá procedura přibližně třicet minut až jednu hodinu. Ceny jsou různé - pohybují se od tisíce až po desetitisíce.
Jestliže ses rozhodla spíše pro druhou možnost, která tě vyjde o něco levněji, měla by ses obrnit dávkou trpělivosti, protože na výsledek si budeš muset počkat několik dní. První návštěva zubaře zahrnuje otisky horních i dolních zubů a kontrolu celkového stavu tvého chrupu. V laboratoři ti pomocí otisků zhotoví nosiče bělícího gelu z měkké fólie. Během druhé návštěvy si nosiče vyzkoušíš, abys posoudila, zdali ti správně na zubech sedí. Doma si poté aplikuješ bělící gel a necháš ho působit minimálně dvě hodiny. Celá procedura trvá pět až čtrnáct dní, záleží na požadovaném odstínu.
Po tomto zákroku bys měla zubům věnovat maximální péči a dlouhodobě se vyhýbat všem "barvícím" potravinám (černému čaji, kávě, cole, apd…). Vybělené zuby vydrží jeden až tři roky.

Fakta a mýty
· Zuby celebrit a modelek bývají finálně doběleny až na počítači za pomoci speciálního programu
· Nikdy se doma nepokoušej o bělení zubů citrónovou šťávou. Je sice pravda, že zuby mírně zesvětlí, ale následně za to zaplatíš mimořádně citlivými krčky. Kyseliny ve šťávě ti zuby doslova "vyleptají" a poničí sklovinu. Z každého sladkého či kyselého jídla tě zuby pak pěkně rozbolí.
· Není pravda, že zuby po vybělení zůstanou navždy velmi citlivé. Citlivost se sice skutečně objevit může, ale je pouze přechodná.
· Nepočítej s tím, že po vybělení budeš mít zuby perfektně bílé jako z reklamy. Všechno závisí hlavně na genetickém zbarvení skloviny.